Básničky - Slůňátka

Semafor
Co máš dělat na červenou,
když se kolem auta ženou?
Na chodníku klidně stát,
v jízdní dráhu nevbíhat.

Co znamená tahle změna,
když je žlutá rozsvícená?
Připrav se a pozor dej,
čekej nikam nespěchej.

A když svítí zelená,
Co to děti znamená?
Malí jako velicí,
všichni přejdou silnici.

Koloběžka
Jede, jede koloběžka,
kdo ji nemá, všechno zmešká.
Já se držím koloběžky,
kdo ji nemá, chodí pěšky.

Auto
Auto jede tú, tú, tú,
dávej pozor na cestu.
Je-li řidič nešika,
tak tě blátem postříká.
Je-li řidič nešika,
boule bude veliká.

Medvídek Míša vítá zákazníky ve svém autoparku:

"Račte dále, dámy, páni, krásná auta jsou zde k mání,

limuzíny, veteráni, splníme vám každé přání."

Ujet větru chtějí mnozí,

přejí si sportovní vozy,

silný motor, rychlá kola - dlouho trať vůz hravě zdolá.

Zajíček se chystá k moři,

na léto má skvělý plán,

do velkého auta složí

celou rodinku i stan.

Stále se tu něco děje,
nikdo nesmí na koleje.
Kouř se valí jako mraky,
když přijedou dlouhé vlaky.

Přijíždějí, odjíždějí,
veliká kouzla se dějí.
Zapískají, zahoukají,
ať to zazní v celém kraji.

Vláček

Jede vláček plný hraček
do kopců i do zatáček.
Pohádkový rychlovlak
houká, syčí jako drak.

Jezdí vláček tam i zpět.
Vrátí se nám v pořádku?
Veze totiž na výlet
zoologickou zahrádku.

Loďka

Po proudu do dáli
loďky se vydaly.
Jenom ta nejmenší
na břehu otálí.

Bojí se parníků,
žraloků, vodníků...
Raději zůstane
na našem rybníku.


Abeceda -píseň

Á - je Alenka v řísi divů
Bé - je Bolek, co chodí bos
Cé - je Cecilka při odlivu
Čé - je Čeněk a to je kos
Dé - je Dáda, co vás má ráda
É - je Eda, co básně skládá
Ef - je Ferda, co zlobí Gerdu
Há - je Honza, co dostal herdu

Ref:
Abeceda, to je věda,
 
bez ní se žít prostě nedá,
jedno písmenko nic není,
to se ztratí v okamžení.

Člověk sám si neví rady,
 
tak to dejme dohromady,
 
když se ruka s jinou shledá,
 
je z nás dětská abeceda.

Abeceda, to je věda,
 
bez ní se žít prostě nedá,
jedno písmenko nic není,
to se ztratí v okamžení.

Chá - je Christián, Í je Iva
Jé - je Jana, co jede jez
Ká - je Klára, co krásně kývá
El - je Luděk, co lesem lez
Em - je určitě Maruška
En - je Naděnka na hruškách
Ó - je Olga a Pé je Pavlík
Er - je Ruda, co všechno navlík

Ref:

Ř - je Řehořek Říha z Řepí
S - je Standa, co staví stan
Š - to Štěpánka štěpy štěpí
Té - to tatar vběh na tatartam
Ú - je ulik, co rád se tulí
Vé - je Véna, co dostal kuli
Ý - je Yvetta, Zed je Zdena
Ž - a píseň je ukončená


Abeceda

Abeceda, to nic není, kdo by se jí kluci bál?

Já vás vezmu do učení: a,b,c,d a tak dál.

Z písmenek se složí slova, z vět se složí celý svět.

Ten kdo umí abecedu, bude všemu rozumět.


Zimní hvězdy


V kopcích z bílých obláčků

měly hvězdy klouzačku.

Klouzaly se po obloze

po dvou i po jedné noze.

Malá hvězda na zem spadla,

šla se ohřát do divadla.


Ježek v zimě


Kam se ježek v zimě schoval?

Neklouzal se, nesáňkoval.

Zahrabal se do listí,

od té doby spí a spí.

Zahrabal se do země,

"Lidičky, vzbuďte mě"!

Až zazvoní fialky, zapískají píšťalky!"


Princeznička na bále /F.Hrubín


Princeznička na bále

poztrácela korále.

Její táta, mocný král,

Honzíka si zavolal:


"Honzíku, máš na mále.

Přines nám ty korále."

Honzík běžel na horu,

nakopal tam bramborů.


Vysypal je před krále:

"Nesu vám ty korále.

Větší už tam neměli,

snědli je prý v neděli!"


Ježibaba


Ježibaba krade děti, 

už si na ně brousí chup.

Lítá světem na koštěti, bude tady coby dup.


Vede hrozné živobytí, zvláště když se rozběsní.

Koho najde, toho chytí, koho chytí, klidně sní.

Že je trapná? Ale inu, to je její profese.

Hupni honem pod peřinu, nebo si tě odnese!


Neodnese, víme oba - ta k nám nesmí do domu,

dneska už je jiná doba, já tě nedám nikomu!


Perníková chaloupka

Odkud ten náš holub letí_

Letím z lesa, milé děti, vrkú, vrkú, vrkú.

Cos tam viděl holoubku u černého smrku?

Viděls také Mařenku?

Jakpak by ne, holenku!

Viděl jsem ji s Jeníkem, krmili se perníkem.





Nový den


Nový den nás pěkně vítá, stoupneme si na špičky.

Ráno tleská, venku svítá, protáhneme ručičky.

Nový den nás pěkně vítá, dělá dřepy vesele.

Ráno pleská, venku svítá, vyskočíme z postele.

Nový den k nám tiše běží, zatočí se dokola.

Chce být čilý, chce být svěží, než sluníčko zavolá.


PODZIM

Kaštan

Byl jednou kaštan na stromě

a chtělo se mu spát.

A spal a spal, i ve dne spal,

až z toho stromu spad.

Roztrhl se mu kožíšek, kaštánek nahý byl

a přes zahrádku kulíšek rychle se odkulil.

Kuli- kuli- kulili, trávy se k němu tulily.

A on se tulil k nim a k hlíně a v důlku potom tuze líně

zív jednou, dvakrát zív

a zase spal dál jako dřív.


Listí

Létá listí mezi stromy,

poletuje mezi domy.

Stromy spolu závodí,

kdo je nejdál odhodí.


Pod jabloní

Na stromě jsou jablíčka,

co má ráda Anička.

Čeká, čeká pod jabloní,

jablíčka tak sladce voní.

Větře, větře, větříčku,

rozhoupej víc větvičku.

Na ní visí jablíčka,

co má ráda Anička.


První pohádka


Princeznička na bále poztrácela korála.

Její táta mocný král Honzíka si zavolal.

"Honzíku, máš na mále, přines nám ty korále!"

Honzík běžel za horu, nakopal tam bramborů.

Vysypal je před krále:"Nesu vám ty korále!

Větší už tam neměli, snědli jsme je v neděli." (F.Hrubín)


Perníková chaloupka

Odkud ten náš holub letí_

Letím z lesa, milé děti, vrkú, vrkú, vrkú.

Cos tam viděl holoubku u černého smrku?

Viděls také Mařenku?

Jakpak by ne, holenku!

Viděl jsem ji s Jeníkem, krmili se perníkem.


Broučci

Letí brouček přes palouček,

naříká si: Bude mráz!

Těšily ho pampelišky:

Poleť, broučku, mezi nás.

 

Babí léto poletuje,

zimu nese v ranečku,

sedneme si u kamínek

v křišťálovém domečku.

 

Z peříček ti pěkně bílých

ušijeme podušku,

aby se ti, milý broučku,

pěkně spalo na lůžku.

 

Moje tělo

 Levá ruka, pravá ruka,

do dlaně si prstík ťuká.

Pěsti, lokty, ramena,

hlava, břicho, kolena.

Čelo, brada, nos,

Honza chodí bos.



PROSINEC

Čertí básnička

Láry, fáry, elce, pelce

předvádíme kotrmelce,

dopředu i pozpátku,

od pondělka do pátku.

Od soboty do neděle

tisíc čertů máme v těle,

a i když jim chybí nit,

pořád s námi chtějí šít.



Už se těším andílku,

na vánoční nadílku.

chci být hodný moc a moc.

Vydržím to do Vánoc.

A potom zas malinko,

začnu zlobit, maminko.


 Koleda


Hej vánoce, dlouhý noce,

jsou tam velký chumelice,

hej, hej, koleda.


Dívka v řece šaty pere,

naříká si, že ji zebe,

hej, hej, koleda.


A hospodář s hospodyňou, 

leží v teple pod peřinou,

hej, hej, koleda.