O řepě
Kde se vzala, tu se vzala.
Na zahradě řepa stála.
Vyrostla z drobného semínka,
měla být jen malinká.
Napřed to prý bylo príma,
rostla přímo před očima.
Nakonec tak velká byla,
že i plůtek rozbořila.
Dědeček byl na ni krátký,
šel pro radu do pohádky.
Paleček a jeho kamarádi
Mámo, usmaž koblížky!
Až mi dojdeš na šišky.
Nemám už čím topit synku,
dělej něco pro maminku.
V lese bum, bum, bum,
šiška jako dům,
za ní druhá, po ní třetí
z vysokého smrku letí.
Paleček je dávno v lese,
sám však šišku neunese.
Jde okolo školáček
jménem Ukazováček.
Okoukne ji, pak se sehne,
ale šiškou ani nehne.
Zavoláme Prostředníčka:
" Prostředníčku, pomoz nám!"
Chlapečkovi zrudla líčka:
" Nadarmo se namáhám!"
Zavoláme Prsteníčka:
" Prsteníčku, tak co ty?"
Chlapečkovi zrudla líčka:
" Šiška dělá drahoty."
Zavoláme na malíčka:
" Pojď Malíčku, pomoz nám!"
Malíček je chytrá hlava,
kamarádům rady dává:
" Ty jdi sem a ty jdi tam,
čekejte, až zavolám!
"Tak teď! Hej rup! Už ji nesem..."
Vracejí se domů lesem,
máma jim dá za šišku,
cukrovanou koblížku.
Čichá, čichá sněhuláček
"Co to kolem voní ?"
Rybník celý zmrzlý ledem,
do té vůně zvoní.
Cinká i led v potoce:
"Takhle voní Vánoce!"
Cinky, cinky, zvonek zvoní,
ve vaně se kapr honí,
z mísy voní ovoce.
Cinky, cinky, cinkylinky,
už jsou tady Vánoce.
Sněhulák
Jedna koule maličká,
druhá trochu větší.
Třetí koule veliká,
na sebe se věší.
Napícháme uhlíky,
jako velké knoflíky.
Oči, pusu, z mrkve nos.
Větší nežli kosí nos.
Velkou metli do ruky,
na holky i na kluky.
A na hlavu plecháček,
už je tu sněhuláček.
Sněhová vločka
I sněhová vločka, má malinká očka.
Kouká kam ji vítr nese, aby nepřistála v lese.
Proto, vždycky v chumelení,
vločka sněhu svůj let mění.
Městská vločka letí k městu,
cestovní si hledá cestu.
Luční padá mezi louky,
klobouková na klobouky.
Z vloček, co jsou pro legraci,
stavějí se sněhuláci.